Hlavní banner
Home Víkendové akce Delší akce Abiah Beauty from Czech SAR K-9 Besy z Jirkova dvora Návštěvní kniha Odkazy


Abiah Beauty from Czech

Abiah Flat Coated Retriever, narozená 11. 2. 2006, DKK 0/0, DLK 0/0

Absolvované zkoušky a závody

No a pokud opravdu někdo chcete vědět, co je to za divné jméno, mrkněte sem.


17.8.2009 Nominovaly jsme se na Mistrovství kynologů IZS 2009!

17.8.2009 Mistrovství světa, tábor a Mistrovství Rakouska
Včera jsme se vrátily od Vídně, kde se Abiah umístila na 5. místě v kategorii TB (A 157, B 45, C 46). Limit zkoušky splnilo pouhých 13 lidí z 50! Jsem zvědavá na nějaké podzimní akce, takhle v létě většinou psi bojují hlavně s horkem. Musí pracovat při teplotách, kdy jediná rozumná věc, co by se měla dělat je ležet pod stromem a nehnout ani tlapkou:-).

Další akcí byl letní výcvikový tábor ZBK JmK ČR. Byl moc fajn.

V průběhu dlouhé doby od poslední aktualizace stránek jsme se s Abiah na začátku července účastnily 15. Mistrovství světa IRO v rumunském městě Craiova v kategorii ploch. Přestože jsme se opravdu snažily, tamní horko bylo na Abiah (a nejen na ni) opravdu přílišné, čemuž odpovídá i náš bodový zisk ze speciálu 82b. Alespoň poslušnost a dovednost se neukázaly ani v takovém horku jako problém a Abiah předvedla solidní výkony ohodnocené 43 resp. 46 body. Nezbývá nám než doufat, že snad příští rok v Žatci - pokud se budeme moci opět účastnit - to zvládneme lépe.

25. 05. Máme atest!
Abiah o víkendu splnila kynologický atest MV-generálního ředitelství HZS ČR ve specializaci P, který umožňuje nasazení k plošnému vyhledávání při pátrání po pohřešovaných osobách v rámci IZS.

18.5.2009 Abiah má nové boty III
Od doby co jsem naposledy psala o botkách se toho moc nezměnilo. Botek máme hafo, lépe řečeno čtyři velké a čtyři malé. Na přední jsou určené ty větší, na zadní menší. Strategie českého dovozce, kdy je nutné kupovat boty rovnou po čtyřech je popravdě řečeno téměř nepochopitelná. Každopádně má-li Abiah na předních velké a na zadních malé dobře utažené boty, tak se tyto ani nepřetáčí, ani nepadají.

O víkendu jsme vzali Abiah na Pálavu i s botičkama, že je tedy vyzkouším konečně na nějakém pořádném výletě. A jak to dopadlo? Abiah se sice tvářila nešťasně, ale jen první dvě, možná tři minutky. Potom, co v podstatě ještě na parkovišti dvakrát ztratila pokaždé jinou botu, takže jsem ji musela znovu nasazovat, jsem všechny čtyři víc utáhla. Po chvíli se s obutím smířila a vesele lítala po lese a okolních loukách.

Bez jakýchkoli problémů se v botičkách pohybovala přibližně dvě, možná dvě a půl hodiny, než se začala chovat dost divně. Najednou nás pokaždé na pěšince předběhla a sedla si. V sedě čekala až ji mineme, než se rozběhla a celý manévr zopakovala. Dělala to asi deset minut a přišla změna. Začala si na dobu, kdy čekala až ji dojdeme, lehat. Na pohled vypadala naprosto vyčerpaně a unaveně. Souvislost s botičkama zřejmá nebyla, nekulhala, ani si je nesnažila sundavat. Představa, že tříletého psa takhle odrovnají dvě hodiny pobíhání mě dost děsila, ale hlavně jsem Abiah nikdy nezažila chovat se takovým způsobem. Jediné, co bylo tentokrát jinak, byly ty její boty. Zkusila jsem je sundat, jestli jí třeba přece jen nevadí, i když to tak úplně nevypadalo.

Abych to zkrátila. Téměř apatii posledních dvaceti minut nahradila zase její obvyklá živost. Tolik dobré zprávy. Tlapky byly všechny až nepřirozeně horké, takže jejich předcházející prokrvení asi nebylo nic moc a mohly kvůli tomu i bolet. Krom toho byly zadní tlapky v pořádku. Přední ne. Když si (jako já o víkendu) prohlédnete přední a zadní tlapy psa, jsou jiné. Liší se krom dalšího také v drápech, které jsou jen na předních nohách (nemáte-li tedy beaucerona, ti musí mít vždy něco extra:-) a země se vůbec nedotýkají. Ne tak botiček, které drží díky pásku, který se utahuje v podstatě přes tenhle dráp a výsledek vlastně není až tak překvapivý. Já jsem ale překvapená docela byla. Prostě si nazujte dokonalé high-tech pohorky, ale do boty si přitom dejte oblázek. Někam do míst, kde je bota opravdu hodně utažená. A pak jděte několik hodin...

Výsledek u Abišky - dvě přední nohy s lehce krvácejícími a dost mokvajícími ránami vytlačenými od jejích vlastních drápků. Jediný klad je, že jsou v místech, na která se nešlape, takže se to hojí poměrně rychle. Zatím mi není úplně jasné, jak by šlo botky používat na delší turistiku (podle výrobce jsou na to jak stvořené), ale ještě to zkusím promyslet. Až se tlapky zahojí, třeba zase něco vyzkouším.

Nejzajímavější mi na celé věci přišlo zejména to, že ač bylo zřetelné, že Abiah má nějaký problém, tak souvislost s tlapkama jako takovýma, tak zřetelná rozhodně nebyla.

9.5.2009 Intercup Humanity
Na 1. otevřeném přeboru záchranných psů ČR podle IPO-R se Abiah usilovně snažila udělat mi radost a bylo vidět, že i jí to vysloveně baví. Nic to však nezměnilo na skutečnosti, že jeden figurant byl schován tak dobře, že ho prostě nenašla. Výsledkem je 11. místo v mezinárodní konkurenci osmnácti závodníků startujících v kategorii "sutiny" (dle RH TB).

10. až 12. 4. 2009 Mezinárodní atestační cvičení IRO v Žatci
Dvoudenního atestačního cvičení se účastnilo 22 družstev z mnoha zemí Evropy. Vedle čtveřice českých týmů nechyběly ani týmy ze Slovenska, Slovinska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska a Maďarska. Náš tým se účastnil ve složení: Adéla Richterová s Brixem z Husovy tvrze, Kristýna Schnablová s Abiah Beauty from Czech a Lenka Vlachová s Barnym.

V pátek večer proběhlo rozlosování pořadí družstev následované společnou večeří. Sobota byla ve znamení nejtěžších speciálů celého cvičení. Začínalo se dvěma sutinovými terény ve Chbanech (trenažér SZBK), z nichž byl jeden prázdný, v těsném závěsu následovanými plošným vyhledáním v blízkém lese. Celkově tak většina psů pracovala v podstatě celých 45 minut v kuse, i když samozřejmě bylo jen na nás, zda nenecháme takticky jednoho odpočívat. Teplé, spíše už letní než jarní počasí letošních Velikonoc, přálo rozhodně více nám, než našim psům.

A to byl teprve začátek. Ještě v sobotu na nás všechny čekal noční speciál v areálu blízké továrny, ozvláštněný dopředu slibovaným překvapením v podobě řady barevných rachejtlí, vzbuzujícím v nás atmosféru spíše silvestrovskou než velikonoční.

Neděle pro nás začínala první pomocí, zkoušenou na simulovaných situacích. Každý tým tak měl šanci zkusit si resuscitaci na kvalitním modelu Ambu Man C, za což si organizátoři pochvalu určitě zaslouží. Nu a potom už nám zbývala jen stopa a jednoduché plošné vyhledání. Celkově tak v průběhu cvičení absolvoval každý tým 3 vyhledání v sutinách, 2 na ploše a 1 stopu. Zapojení jednotlivých psů z týmu do hledání bylo ve většině případů na našem vlastním rozhodnutí. Celkový počet 12ti hledaných lidí, z nichž se nám podařilo najít 10, jsme se dozvěděli až po skončení celého cvičení. Svoji roli ve výsledné úspěšnosti resp. neúspěšnosti týmů mohlo sehrát i to, že některé týmy nastupovali v nočním kole k prohledání okolí továrny, zatímco jiné týmy (včetně našeho), prohledávali vnitřní prostory budovy. Je však těžké porovnávat obtížnost různých terénů, jestliže žádný tým neměl příležitost k poznání obou.

Slavnostním nástupem všech 22ti zúčastněných družstev cvičení skončilo. Náš tým ZBK JmK ČR byl jedním ze 13ti úspěšných týmů, které splnily podmínky stanovené IRO a měly v průběhu celého cvičení více než 70ti procentní úspěšnost.

8. 12. Obranářský závod O pohár města Králův Dvůr
Poslední letošní závod, kterého se Abiah účastnila byl současně i jejím prvním obranářským závodem. Abiah, která startovala v kategorii ZM, jako jedinný zástupce plemene "neněmecký ovčák", se umístila na 4. místě (poslušnost 39b, obrana 37b). Shodou okolností posledních 14 dnů měla nucený klid kvůli dvěma pořezaným tlapkám a při příležitosti závodu byla z vodítka puštěná vůbec poprvé - i když stále ještě s jednou ochrannou botičkou. Měla ze své nově získané volnosti tak ohromnou radost, až to vedlo k velkým bodovým ztrátám v obou hodnocených disciplínách - kromě mě už totiž nikdo neocenil její nadšení a opakované pokusy na mě neustále radostně skákat. V průběhu obrany (na prvního cizího figuranta v životě) se ukázalo, že Abiah sice vpravdě dokonale obíhá maketu, označuje figuranta, kupodivu docela obstojně kouše a na povel dokonce pouští, ale po pár vteřinách si to vždy rozmyslí a snaží se vzít své rozhodnutí (a zejména rukáv) poměrně přesvědčivým způsobem zpátky. Na její obhajobu musím říct jen to, že vlastně ani z tréninku ještě moc neví, že se to nesmí :-).

1. 11. RH-FL B
Do Suché Lozi je to daleko, ale aspoň už mě to nemůže překvapit. Podruhé v poměrně krátké době jsem měla šanci vyzkoušet, která z možných objížděk Bučovic je nejlepší (a řekla bych, že ta přes Vyškov). Vyrazila jsem s Abiah pokusit se o nemožné - vylepšit si skóre na zkoušce RH-FL B. A s odřenýma ušima, ocasem a ošoupanýma tlapkama, se Abiah opravdu podařilo splnit béčkovou plochu na 271 bodů poté, co jsem ji celý předchozí týden cíleně unavovala a ráno před zkouškou nechala doslova uštvat při honičkách s postupně několika různými psi. A efekt se dostavil - na plochách byla téměř ovladatelná, i když na poslušnosti a dovednosti, které byly později, jsem bohužel vnímala, že už má všeho "plné kecky". Na zkouškách se dařilo i Átýmu Soni Kosinové, který splnil RH-T B a Rickymu Ivety Matzenauerové, který si v sobotních prudkých poryvech větru dokázal poradit se stopou na RH-F A. Zkoušku RH-E složili Conny Miloslava Kitnera, Afaihappy s Lenkou Cvachovou a Askia Hanny Hutterové a Zoe Pavla Fialy. Kompletní výsledky IRO zkoušek, včetně bodových zisků, najdete na stránkách ZBK JmK ČR.

24. 10. Pět minut slávy :-)
Abiah má "megafotku", asi tak 4x6 cm, v časopise Pes přítel člověka 11/08 na str.25. Jde o jednu z ilustračních fotek k článku Luďka Šilhavého. Kdo by to byl řekl, že prorazí zrovna takhle :-D. Takže kdo jste ještě neviděl flata na obranách, tak máte možnost.

13. 10. 3. ročník Memoriálu Zdeňka Katolického
Kromě setkání s Abiščiným bráchou, jsme uplynulý víkend trávily na Memoriálu Zdeňka Katolického v Suché Lozi na Moravě. Závod je každoročně (některé tradice vznikají i poměrně rychle:-) největší akcí, kterou ZBK JmK ČR pořádá. Naopak pro mě bylo skoro největší výzvou se tam v pátek z Prahy vůbec dostat. Cesta po silnici D1 a níže zmíněné objížďce Bučovic zabrala neskutečných 7 hodin.

Samotný závod byl připraven opravdu profesionálně. Samozřejmostí byl přátelský přístup organizátorů, zajištěné ubytování a společná jídla. Časy startů jednotlivých závodníků se v průběhu celé akce bez problémů (alespoň v naší kategorii určitě) dodržovaly. Dokonce se podařilo domluvit spolupráci s SDH Suchá Loz a SDH Vlčnov, jejichž členové pak představovali ztracené nebožáky, které naši psi mohli v průběhu závodu hledat. Samotný závod byl vypsán ve dvou kategoriích. Kategorie A, v níž soutěžili zejména mladší psi, byl tvořen speciály odpovídajícími speciálům zkoušek IRO řádu RH-FL A, RH-T A a poslušností podle vstupní zkoušky RH-E. Kategorie B, v níž startovala také Abiah, byla podle "béčkových" zkoušek. Plošné speciály probíhaly během soboty, v pořadí druhé - sutinové - speciály obou kategorií v noci ze soboty na neděli. Poslušnostmi a dovednostmi závod v neděli dopoledne končil.

Snad jediná věc, která mi přišla docela líto, byla trošku nešťastná volba terénu pro noční sutinovou práci. Líbilo by se mi, kdyby bývalo šlo o opravdovou sutinu (jak tomu bylo podle toho, co lidé říkali, třeba v kategorii A), ale chápu, že v okolí žádná dostatečně velká zrovna být nemusí. Přece jenom ale nelze psům vyčítat, že se jim za tmy nechce skákat do míst, kam ani s jejich baterkou (osvětlení psů bylo na závodě dovoleno!) nemohou pořádně vidět, a kterých bylo v prohledávaném skladišti slámy opravdu hodně a nebylo možné je nikudy obejít. To, že ve skutečnosti v tmavých prostorách žádné nebezpečí nehrozilo, nemohli tušit. Zvolený terén se tak spolu se tmou stal limitujícím faktorem pro všechny zúčastněné psy a závod se tak změnil spíše v soutěž o to, kdo byl "méně horší", než "kdo byl lepší".

Oproti volbě noční "sutiny" ale stojí něco, co naopak považuji za vůbec největší klad celé akce, a co se poslední dobou stává dobrým zvykem na některých soutěžích. A to, že psovod si mohl psa na speciálu odměňovat dle svého uvážení. V nácviku to děláme všichni a dobře víme proč. Přesto se psi na většině zkoušek zasloužené odměny nedočkají. Tváříme se pak, že jsme jenom tak nějak "opomněli", a příště, že se to už určitě nestane. No a oni nám většinou věří... Mám velkou radost, když Abiah někde můžu ocenit za dobrou práci. Koneckonců jí je úplně jedno, zda trénuje nebo soutěží. Za dobrou práci si prostě míček zaslouží vždycky.

Celkově to byla pohodová akce a je škoda, že si nepřijelo zazávodit víc lidí, protože právě při takových setkáních se toho člověk může hodně dozvědět a třeba se i naučit něco nového. Více informací včetně výsledků obou kategorií najdete na stránkách pořádající ZBK JmK ČR.

13. 10. Abiah a její bráška Eda (Alois Edward Beauty from Czech)
O právě uplynulém víkendu měla Abiah sraz se svým bráškou Edou. Sice se už neviděli víc než dva roky a on už dávno štěká s moravským přízvukem, ale doufala jsem, že by si přesto mohli padnout do oka a rozumět si. Naplánované to bylo dobře. Protože jsem s Abiah měla cestu na Moravu do Suché Lozi na závody, bylo domluveno, že se stavíme v Uherském Hradišti, kam Edu doveze zase jeho panička ze Zlína, kde bydlí. Ten plán prostě neměl chybu. Snad jen slabší místa, kterými se ukázala být zejména nejstarší česká dálnice D1 a potom také dlouhodobá objížďka Bučovic. Již se stmívalo, když jsem v Kyjevě konečně pochopila, kam mě tenhle báječný obchvat jedné vesnice dovedl. Nakonec jsme se tedy s Edou opravdu sešli, vyfotili si oba sourozence a dokonce zvládli i krátkou společnou procházku. To všechno za tmy. Dokud jsem si nestáhla fotky z foťáku, žila jsem v dojmu, že Eda vypadá přibližně jako rychle se pohybující černý flek. A že má rád vodu stejně jako Abiah (i když doteďka nevím, a jsem tomu ráda, co přesně teklo v té strouze, v níž se nám oba svorně vykoupali...). No a potom jsem ještě z Abiah musela půl hodiny vyčesávat bodláky. Prostě povedená schůzka :-D. Na druhou stranu mám dobrý pocit, že se to nějak zvládlo, a nebýt toho s jakým zpožděním jsem dorazila, tak by se Edovi páníčci třeba nikdy nedostali k návštěvě Uherskohradišťské rozhledny a to by byla zajisté veliká škoda.

22. 9. Abiah má nové boty II
Pokud snad někoho zaujalo povídání o nových botičkách, tak další poznatky jsou v poněkud tragické. Ovšem zatím je pokládám spíše za průběžné a snažím se nedělat ukvapené závěry.

Cit v botičkách má Abiah zřetelně omezený. Ještě v pohodě je například chůze po kladině nebo houpačce, ovšem při nutnosti přesného kladení tlapek (např. chůze po žebříku) má zatím výrazné problémy. Myslím, že do řady sutin s nerovným podkladem se tyhle boty nehodí. Ale ještě uvidím, třeba se to zlepší s časem až si na ně Abiah ještě více zvykne.

Zatím největší problém, který boty mají je jejich otáčení se. Pokud totiž Abiah začne běhat opravdu rychle, ve chvlíli, kdy mění prudce směr (obvykle smykem), tak se stává, že se botičky otočí podrážkou nahoru. A to je velký problém, protože v takové pozici je jejich životnost minimální a současně psa téměř paralizují (skoro se tak nedá chodit). Bohužel Abiah se takhle rychle občas pohybuje. Zatím nevím, zda k tomu bude docházet i při normálním rychlém běhu. Jen pro případné rejpaly - určitě to není tím, že by botky byly příliš velké. Stává se to jak u předních, které velikostí padnou "jak ulité", tak u trošku větších zadních.

22. 9. Donovaly
Právě minulý víkend byl úžasný nejen tím, že Abiah dosti překvapivě dosáhla na třetí místo na mistrovství SR podle IRO, ale i jako celek. Nejprve se potvrdilo, že Donovaly jsou přesně tak daleko, jak jsem se obávala - opravdu hodně. Cesty tam i zpátky byly úmorné přesně podle plánu. Počasí bylo velmi větrné, chladné a deštivé, ale kupodivu se za celou dobu nepodařilo v dešťových kapkách objevit ani jednotlivé sněhové vločky, které by tam člověk skoro čekal. A taky tam byly ovce. Hodně ovcí a hlavně toho, co na louce zůstane, když ovce odejdou. Pejsky to obecně dost mátlo (stopaře nejvíc), lákalo nebo odpuzovalo. Distance se občas zdály úplně zakleté - vždyť kdy jindy mají psíci šanci běhat po louce plné "pamlsků". Nutno ovšem přiznat, že podmínky v tomhle směru měli všichni stejné. Někomu mohlo možná trochu víc pršet nebo foukat, ale ovčích bobků bylo dost pro všechny. Řekla bych že dost pro vyhlášení největšího čuněte mezi startujícími psy. Na tuhle kategorii ovšem pořadatelé jako by zapomněli. Jinak už ale organizaci nemůžu vytknout vůbec nic, pokud se řešili nějaké problémy, tak se to ke mně ani nedostalo. Můj dojem z celého víkendu je, že všechno klapalo, jak mělo. I lidé byli milí a hodní a ani jednoho z místních medvědů pokud vím nikdo nepotkal. To mě ovšem nepřekvapuje. V té zimě, co tam byla, už musí všeichni medvědi dávno spát.

15. 9. Abiah má nové boty I
Abiah má nové boty. Na tom by sice nemuselo být nic tak zvláštního, protože botek do sutin už vyzkoušela opravdu dost, ale tentokrát jsem se konečně rozhodla zkusit ty asi nejdražší, jaké se dají koupit. Raději bych řekla, že ty nejlepší, ale to se teprve uvidí. Ke koupi jsem se odhodlávala dost dlouho, protože neznám nikoho, kdo by s nimi měl jakékoli zkušenosti. A to, že výrobce sám na ně pěje ódy, člověka moc nepřesvědčí. Nakonec jsem ale usoudila, že vážně neznám žádného takového blázna, co by "naslepo" koupil tak drahé boty pro psa. Lidé o nich jen mluví a nikdo netuší, jak moc jsou anebo nejsou použitelné. Z dříve zkoušených botiček u mě stále ještě vedou botky Paw Ideas, které vydrží i řadu týdnů, ovšem za podmínky neustálého zašívání, lepení a vůbec velmi intenzivní péče. Ostatní botky, co se k nám dostaly, vydržely bez vážnějšího poškození řádově pouze minuty používání. K jejich obhajobě musím dodat, že nejspíš nejsou určené na tlapky takového janka, jako je Abiah a na pro boty asi nejhorší podklad co znám, kterým je beton. Pokud tedy tyhle nové vydrží řádově měsíce, tak to bude bezkonkurenční výsledek.

Dneškem tedy začalo testování botiček Ruffwear. Na první pohled jsou docela dobře udělané, i když překvapivě nízké. Nápis "Made in China" dnes asi už jen těžko někoho překvapí. Podrážka vypadá, že klouzat nebude (však je prý také z originálního Vibramu) a potěšilo mě i použití reflexní nitě na pásku, kterým se botičky utahují na tlapkách. Dokážu si představit, že za šera tak půjde případná spadlá botička najít mnohem lépe. Ovšem tyhle prý padat nemají, tak uvidíme. Jediné, co bych botičkám trochu vytkla je, že se prodávají pouze ve čtveřici, kde stejné botky nijak neberou v úvahu skutečnost, že pes nemá stejně velké tlapky na předních a zadních nohou. Takže na zadní budou Abiah trošku větší.

První nazutí botiček - i když je Abiah na botičky zvyklá, tak tyhle se jí nelíbí a snaží se udržet ve vzduchu co nejvíc tlapek je možné a chvílemi opravdu zvládá stát jen na dvou. Tváří se nešťstně. Po čtvrt hodině a půl pytlíku piškotů je bere dočasně na milost. V pokoji na koberci a na chodbě botky neklouzají a nepadají. Aspoň to - přinejhorším z nich budou nejdražší bačkory na světě.

04. 8. Venčení na Střeláku
Pár nových fotek z venčení Abiah na Střeláku, který se mi zdál být ideálním cílem v době, kdy se Abiah snaží svést všechny psy v okolí. Na ostrov uprostřed Vltavy (ok, slabší místa typu mostu, který tam vede si uvědomuji) se těžko přiřítí nějaký pesan úplně nečekaně a zejména vodu jsem z hlediska případných nápadníků považovala za poměrně bezpečnou. Moc psů na hluboké vodě jednak nebývá, a ti co ano, nemívají myšlenky na flirtování s fenkama. Jenže chyba lávky. Abiša mi zase ukázala nový úhel pohledu, když se zcela suverénně vydala vodou směr Kampa. Tam prý vždycky bývá pejsků hodně:-). Naštěstí si to nakonec nechala rozmluvit. Pro tentokrát tedy zase žádná štěňátka nebudou.

22. 6. Obrany
V pátek jsme se po delší době dostaly zase na obrany. Opět fotky, alespoň ty Abiščiny, skutečnosti poměrně lichotí. Ani kdyby se samou snahou přerazila (o což se občas velmi aktivně snaží), tak tvrdým obranářem se pravděpodobně nikdy nestane. A proč taky. Kromě Abiah jsou na fotkách Átý s Badem a pár dalších psisek, co na obranách potkáváme.

Minulý víkend jsme se k našim slovenským sousedům do Malacek vydaly na mezinárodní cvičení Rescue dog weekend. Abiah to na fotkách zase (jak jinak) náramně sluší. Vícero fotek (a nejen Abiščiných) je na stránkách Ády a odkaz na ně je v sekci SAR K9.

3. 6. Junior Cup
Minulý víkend jsme již podruhé vyrazily s Abiah do Hradce Králové na Junior Cup. Tentokrát jsme doplnily jeden z týmů pražské ZBK (takže jsme závodily spolu s Luckou Zabovou a její Maggie a Jitkou Dědinovou s Garpem). Obsadily jsme druhé místo. V sekci SAR K9 jsou i fotky, kde není jen Abiša :-)

9. 4. Venčení na Točné
Pár fotek z dnešního venčení Abiah a Shaini. Počasí přálo a nakonec i louží se našlo cestou tolik, aby byly flatky dostatečně spokojené a zabahněné.

31. 3. Zkouška ZZP1
V sobotu Abiah dělala svoji první letošní zkoušku ZZP1 ( viz foto). Její výkon lze nazvat téměř bezchybným. Já si naopak za domácí úkol budu číst zkušební řád (vysílačka vážně není z místa, ale z chůze?), opakovat si, že "pes se na konci vodorovného žebříku nehladí" a hledat si kurz práce s vysílačkou (dva body, které nám paní rozhodčí na speciálu strhla, jdou na vrub mé neschopnosti zapnout tento velmi sofistikovaný přístroj). Konečných 94b na poslušnosti a 198b na speciálech je však myslím naprosto skvělých.

Více fotek všech účastníků zkoušky najdeta v sekci SAR K9.

28. 3. Obrany
Tak dneska vznikly vůbec první fotky Abiah na obraně. I když nemají moc vysokou kvalitu, pořád se mi zdá, že vypadají skoro lépe než skutečnost. Takže kdo jste ještě neviděl flata na obranách, tak se divte:-). Druzí dva pesani na fotkách jsou Bad a Átý Soni Kosinové.

18. 2. Trénink
V sobotu 16.2. jsem s Abiah vyrazila na společné cvičení SDH Hejnice, SDH Blovice a ZBK Libereckého kraje (jestli se spolčilo ještě víc organizací, tak se jim omlouvám:-). V sekci SAR K9 jsou fotografie z výcviku.

10. 12. Mikulášský závod
Abiah se zúčastnila Mikulášského závodu na cvičiště ZKO Králův Dvůr. Závodila hned se dvěma psovody a obsadila jednou krásné 1.-5. místo (stejný počet bodů) a jednou si doslova "šlapala na paty". Nakonec jen tak tak, že se sama se sebou nepoprala o jedno místo ;-). Nějaké fotky z víkendu naleznete zde.

20. 10. Zkouška ZZO
Tak a máme další zkoušku. Tentokrát Abiška nastoupila na zkoušku ZZO u pana rozhodčího Skály a zvládla to na jedničku. Ztratila pouze dva bodíky. Jeden při chůzi u nohy, kde ji nesmírně fascinovalo spadané barevné listí, s nímž si - jak jinak - měla strašnou chuť hrát. No a o druhý bodík přišla při aportu, který se jí ovšem jinak vysloveně povedl. Jedinou vadou na kráse byl řetízkový obojek, který ji, jak tak ke mně běžela, přepadl přes uši. Zůstal se houpat na čenichu, odkud přes aport nemohl spadnout na zem. Abiah ke cti musím dodat, že ani s touhle ozdobou aport nepřekusovala a nepustila.

24. 9. Adaptační kurz 6. třídy ZŠ Červený vrch
Tento týden jsme s Abiah strávily na adaptačním kurzu šesté třídy 6. třídy ZŠ Červený vrch. Děti byly úplně super (a díky bohu i zdravé, což mě z pozice zdravotníka více než těšilo) a Abišce se po nich už teď stýská. Ani při nejlepší vůli se s ní totiž doma nikdo nebudeme celý večer válet po koberci...
Poslední den kurzu jsem dětem s Abiah ukázala i jak se k takovému psu chovat, aby to bylo co nejbezpečnější, jak se psi cvičí a nakonec se dozvěděly i něco málo o výcviku záchranářských psů. Celý dopolední program vyvrcholil báječnou (minimálně pro Abiah:-) "show", kdy nejprve 25 dětí najednou hledalo svého učitele - schovaného v určeném prostoru (cca 50x100m) na mně i jim neznámém místě, aby pak ona mohla předvést totéž. A výsledek? Štěkání dětí (vzaly to skutečně vážně a chvílemi se zdálo, že vlci se vrací do Středních Čech ve velkém množství:-), se ozvalo po sedmi minutách. Abiah oznámila nález za dobu lehce překračující dvě minuty. Bylo tedy experimentálně prokázáno, že v tomto konkrétním případě byla Abiah třikrát rychlejší než 25 dětí. A to pan učitel ležel jen pod hustým keřem - nebyl tedy nikde zasypaný či naopak ve výšce. Závěr - Abiah je šikulka :-D

16. 9. Stopařský seminář s Milanem Hoyerem
Minulý týden probíhal stopařský seminář s Milanem Hoyerem. Nebyly jsme tam sice s Abiah celou dobu, ale i tak vím spoustu nových věcí a mám chvíli o čem přemýšlet.

2. 9. Tábor a zkouška ZZZ
Tak jsme se právě vrátily z tábora Středočeské ZBK, kde se Abiah podařilo úspěšně splnit vstupní záchranářskou zkoušku ZZZ (podle národního zkušebního řádu).

8. 8. Tábor a závod "Zachraň se kdo můžeš"
Abiah se podařilo v Hejnicích na táboře vyhrát závod "Zachraň se kdo můžeš". A to přesto, že jsem jí to kazila jak se dalo:-) Největší oříšek pro mě bylo najít na Abiše v rámci disciplíny "anatomie psa" klíční kost. Ale kupodivu i to jsem zvládla :-D

No a taky jsem tenhle týden náhodou zjistila, že má Abiah fotky v časopise Psí sporty (04/2007), na straně 86-87. Moc jí to tam sluší a vůbec nevadí, že se jedná jen o čistě ilustrační fotografie k článku Ivety Soukupové o metodice výcviku záchranářského psa.

11. 7. Nový psí sestřih
Dnes Abiah přišla o svou největší parádu - dlouhé hedvábné "setří" chlupy na uších. Stále jsem sice přesvědčená, že jí to coby černému setrovi náramně slušelo, ale praktické důvody byly silnější. Po každém tréninku na louce či v lese, následovalo dobrých dvacet minut nepříjemného vyčesávání. Takže tímto se i z ní stává divně zarostlý labrador :-(

22. 6. Zkouška OVVR
Abiah se na Albeři účastnila (úspěšně) své první, a pravděpodobně poslední "lovecké zkoušky" OVVR. Byla rozpustilá a lehce nezvladatelná, ale dopadlo to dobře.

17. 6. 2007 Junior Cup
O víkendu jsme se s Abiah zúčastnily Junior Cupu v Hradci Králové, kde naše tříčlenné družstvo skončilo na druhém místě. Moje dojmy z této akce jsou shrnuty v článku na stránkách Středočeské ZBK.


Fotogalerie:

9. 4. 2008 - venčení Abiah a Shaini

Abiščina zkouška ZZP1, fotografie i dalších psů z téhle zkoušky jsou v kategorii SAR K9

Obrany v Říčanech

Hejnice, tábor Liberecké ZBK

24. 6. 2007 Zlonice, trénink SAR K9*

22. 6. 2007 Zkoušky OVVR, Albeř

17. 6. 2007 Junior Cup 2007, Hradec Králové

Hostivař, trénink SAR K9* - 14 měsíců

Aprílové fotky:-) - Abiah obranářka a Kraken s přilbou (foto beaucerons.eu)

U chovatelky v Hradci (19.2.07) - 12 měsíců

Naše družstvo na Junior Cupu Fotky ze záchranářů, zima 2006/07

První Abiščin sníh, Petřín 25.1.2007 - 11 měsíců

30 týdnů,

28 týdnů,

26 týdnů,

24-25 týdnů,

21 týdnů,

18 týdnů,

5-17 týdnů,

*) Neoficiální trénink